Ateismus je proti lidské přirozenosti.

Za prvé, většina lidí v dějinách a v téměř každé kultuře ve světě věřila a ještě věří v existenci nadpřirozené bytosti. Samozřejmě to nedokazuje, že Bůh je, ale zase to ukazuje, že důkazní břemeno spočívá na těch, kteří zapírají Boha. Tím více, když to je jenom v postkomunistických zemích, a snad jenom v ČR, kde většina lidí v Boha nevěří. Možná to vypovídá spíše o Češích samotných než o existenci Boha. Za druhé to, že většina lidí věří v Boha, ukazuje na něco: Existuje zřejmě univerzální lidská potřeba Boha. A pravá potřeba vyžaduje nějakou skutečnost, která tuto potřebu naplní. Například: mám hlad a existuje jídlo, které může tuto potřebu naplnit. To neznamená, že každá potřeba bude naplněna; možná jídlo nedostanu. Ale aspoň vím, že jídlo existuje. Podobně, pokud opravdu existuje lidská potřeba Boha, je rozumné věřit, že taková skutečnost existuje. A to je odpověď na námitku, že víra v Boha je berle. Pokud žádný Bůh není, tak dobře, je to jenom berle, nějaký únik z reality. Ale pokud Bůh je skutečnost, proč je to berle? Jestliže máme pravou potřebu Boha, přiznat jeho existenci a žít závisle na něm není špatná věc; naopak, je to ve shodě s realitou. Je zajímavé, že dokonce známí ateističtí autoři často píšou o své potřebě něčeho transcendentního. Jeden z nejslavnějších, Jean-Paul Sartre, na konci svého života řekl toto: "Nemyslím, že jsem produktem náhody, špetkou prachu ve vesmíru, nýbrž někým, který byl očekáván, připraven, povolán. Krátce řečeno, bytostí, kterou sem mohl dát jenom Stvořitel; a tato myšlenka tvořící ruky se vztahuje na Boha."

Lidé po staletí věřily ve víly, hodné skřítky, draky a jiné bytosti.A viděl je snad někdo a existují? Prostě člověk si je vymyslel jako příčinu hmotných a fyzikálních jevů. Předával si je z generace na generaci, nejdříve jako příčinu, pak jako pohádky o dobru a zlu. A tak tyto bytosti, ať byly bájné či, skutečné dávaly lidem naději, že bude líp, že se za ně někdo postaví. Ne jakési zkazky v neděli při bohoslužbě o lásce jakéhosi boha, ale živé příběhy o dobru. Ateismus je proti lidské přirozenosti. - Jenže co je lidská přirozenost?
Co člověk potřebuje k životu? Co je v životě důležité a co podružné? Máme samé otázky a kde hledat odpovědi. Je přirozené, že člověk je zrozen aktem spojení muže a ženy, které se děje chemickou cestou. Z tohoto spojení je zrozen člověk, nový život - to je přirozené. Pak člověk, aby žil na této planetě, musí mít jídlo, vodu, vzduch.
3 základní přirozené věci.Ale pokud chceme tyto věci, musíme je nějak získat. Jsou to materiální věci, ale pro člověka jsou důležité. Bez boha lze přežít, ale bez jídla? Člověk však občas ptřebuje únik před realitou, a tak bůh se stává únikem před realitou normálního života. Jistě lze tvrdit, že bůh je něco víc,¨že je život, že člověk přirozeně tíhne k bohu. Ale k jakému bohu, k jaké formě? Není většina věřících klamána?