Arbitrární omezení znalostí materialismem.

Materialismus či naturalismus - víra, že neexistuje nic jiného než příroda, že existuje jenom hmota v různých formách - není úplně stejný jako ateismus, ale jsou to blízcí partneři. Obecná vyjádření tohoto principu jsou něco jako, "Věřím jenom v to, co vidím," nebo "Existuje jenom to, co je doložitelné pěti smysly," nebo "Jenom to, co dokazuje věda, je pravda." Jinými slovy, "Co naše síť nechytne, není ryba." Vezměme si větu "Jenom to, co dokazuje věda, je pravda." Vidíte ten problém? Vlastně jsou tři:(1) Jak to víte? Beru, že to, co dokazuje věda, je pravda. Ale jenom to? Jak víte, že neexistuje pravda mimo vědu? Sir John Eccles, další nositel Nobelovy ceny, řekl, že materialismus slibuje, že vysvětlí všechno, ale "To je pouze náboženská víra, ani ne náboženská víra, je to pověra, která není založena na žádných důkazech, které stojí za úvahu." (Dodal příklad: "Čím déle rozumíme tomu, jak funguje lidský mozek, tím pozoruhodnějším se to stává, tím více jsme jedineční a odlišní od čehokoliv jiného ve hmotném světě.") Možná, že neexistuje pravda mimo vědu, ale jak to víte?(2) Kdyby přece existovalo něco mimo zásah vědy, tak byste to nikdy nevěděli. A to by bylo zvláštní. Nevěděli byste to, jen kvůli libovolnému principu "Jenom to, co dokazuje věda, je pravda." ("Co naše síť nechytne, není ryba.") Dám vám příklad něčeho podobného. Mám přítele, který žil v Turecku. Turecko je muslimská země na 99%, a hodně Turků se nikdy nesetkalo s křesťanem, aspoň ne s tureckým křesťanem. Říká se tam, "Co Turek, co muslim," a že žádný Turek není křesťanem. Můj přítel chtěl jednomu Turkovi ukázat, že to není pravda. Pozval ho na křesťanské shromáždění, a ten Turek viděl turecké křesťany na vlastní oči. Potom můj přítel se ho zeptal, "Tak co?" A ten Turek odpověděl, "No, možná to nebyli muslimové, ale nebyli křesťané, protože žádný Turek není křesťanem." A je to. Co naše síť nechytne, není ryba.(3) Toto je největší problém věty "Jenom to, co dokazuje věda, je pravda." Ta věta je vnitřně nesoustavná; popírá sama sebe. Vidíte? Můžete nějakým vědeckým způsobem dokázat tuto zásadu? Ne. Takže pokud je tento princip pravdivý, je falešný. To není nějaký slovní trik. Ve třicátých letech existoval takzvaný Vídeňský kruh, skupina filozofů, kteří byli zastánci takovéhoto principu; nazývá se to Logický pozitivizmus. Tato filozofie ale netrvala dlouho, protože zastánci sami pochopili, zdráhavě, že odporuje sama sobě. Materialismus tedy je arbitrární, nedoložitelné omezení znalostí. Je-li tomu tak, nedá se z principu předem vyloučit existence Boha.

Jenom to, co dokazuje věda, je pravda .
Ateismus toto nehlásá. Protože dobře ví, že před vědou stojí stovky záhad, které čekají na rozřešení. To náboženství, a zvláště křesťanství, tvrdí, žr bůh je pravda, církev je pravda, země je plochá, to je pravda. Věda netvoří zákonitosti ani jakékoliv zákony. Ona je jen popisuje a vysvětluje. Věda neutváří názory na zákony, neurčuje, jaký zákon je dobrý a jaký špatný, neurčuje, to jestli se mají dodržovat či nikoliv. Věda je popisuje a vysvětluje podstatu, neurčuje, jak těchto zákonů využít. .
Ateismus rozlišuje poznanou část přírody, která je popsána, a z větší části již vysvětlena a nepoznanou část přírody, která je ještě vědou nepoznaná, a taky nepopsaná či nevysvětlená. .
Tudíž tato absurdita je uměle vytvořena a ze základu vymyšlena. .
Kolik lidí věří, že existuje Amerika, a to i přesto, že tam nikdy nebyli, a že ji nikdy neviděli na vlastní oči? Ale argumenty pro její existenci jsou tak pádné, že nikoho nenapadne pochybovat o její existenci. Každý z nás aspoň jednou zapálil papír, aby se přesvědčil o tom, že papír hoří. Každý to ví, že mu to bylo řečeno, ukázáno, ale přesto to zkusil. A někdo zkusil zapálit mokrý papír, a tak došel k názoru, že namočený papír nehoří. To je podstata vědy, prostě některé věci nejen přijmout, ale mít možnost je vyzkoušet . .
A ten příklad o Turkovi, který nevěřil, je jen důkaz, že náboženství jako takové nepřijímá názor, že i názor do této doby se jevící jako pravdivý může být lživý. Není to tedy vědecký důkaz, ale náboženský důkaz o omezenosti náboženství. Je to stejný důkaz jako křesťanský důkaz, že Evropská kultura stojí na křesťanské tradici. Jak dlouho trvalo církvi, než přijala názor, že Země je kulatá?
Jsme jedineční a odlišní od čehokoliv jiného ve hmotném světě. .
Z hlediska ateismu nejsme jedineční. Jsme jako vše produktem přírody. Nejsme odlišní, protože i zvířata používají mozek. Přijímají potravu, rozmnožují se a možná i přemýšlí o svém životě. Proč bych si měl myslet, že jsem výjimečný. Právě ateismus přesvědčuje lidi, že jsme stejní. Že lidé se odlišují jen prostřednictvím svých myšlenek, možností uvažování. I když zvířata možná také uvažují a mají své myšlení. Myšlení, které se liší od našeho, ale je v podstatě shodné. .
Z principu boží existenci nelze vyloučit. Ale z pohledu vědy již ano. Ne proto, že boží existence je něco nadsmyslového, ale proto že vše kolem plyne bez jakéhokoliv zásahu. Slunce svítí a nepotřebuje k tomu jakýsi boží příkaz. Ani meteority nebyly na zemi nasměrovány bohem, ale gravitačním zákonem. Proč mám tedy věřit v boží existenci, když ji vesmír jako takový nepotřebuje ke své existenci. A já ostatně také ne. .